Dielektrická pevnost izolačních materiálů
Středotlaká páska - samonavíjecí izolační směs určená k rychlému bezvzduchovému vrstvení izolace
Atomy v izolačních materiálech mají velmipevně vázané elektrony, velmi dobře odolávající volnému toku elektronů. Izolátory však nemohou odolat neomezenému množství napětí. S dostatečným napětím, jakýkoliv izolační materiál nakonec podlehne elektrickému „tlaku“ a dojde k toku elektronů.
Na rozdíl od situace s vodičikde proud je v lineárním poměru k aplikovanému napětí (daný pevný odpor), proud přes izolátor je docela nelineární: pro napětí pod určitou prahovou úrovní, prakticky žádné elektrony budou proudit, ale jestliže napětí překročí tuto prahovou hodnotu, tam bude \ t proud proudu.
Jakmile je proud protlačován izolačním materiálemmateriálu, došlo k rozpadu molekulární struktury tohoto materiálu. Po rozpadu se materiál může nebo nemusí chovat jako izolátor, molekulární struktura byla porušením narušena.
Obvykle je lokalizováno “propíchnout"Izolačního média, kde elektrony proudily během rozpadu."
Porovnání dielektrické pevnosti mezi materiály
Materiál * | Dielektrická pevnost (kV / palec) |
Vakuum | 20 |
Vzduch | 20 až 75 |
Porcelán | 40 až 200 |
Parafinový vosk | 200 až 300 ° C |
Transformátorový olej | 400 |
Bakelit | 300 až 550 |
Pryž | 450 až 700 |
Šelak | 900 |
Papír | 1250 |
Teflon | 1500 |
Sklenka | 2000 až 3000 |
Slída | 5000 |
* = Uvedené materiály jsou speciálně připraveny pro elektrické použití.
Tloušťka izolačního materiálu hraje rolipři určování jeho průrazného napětí, jinak známého jako dielektrická pevnost. Specifická dielektrická síla je někdy uvedena v termínech volty na mil (1/1000 palce), nebo kilovolts na palec (dvě jednotky jsou ekvivalentní), ale v praxi bylo zjištěno, že vztah mezi průrazným napětím a tloušťkou není přesně lineární.
Izolátor třikrát silnější má dielektrickou pevnost o něco menší než 3krát více. Pro hrubý odhad použití jsou však hodnoty volt-per-tloušťka v pořádku.
Zdroj: Lekce v elektrických obvodech - sv. II